Sešívání svetru bez nervů

Při sešívání dílů upleteného svetru jsem často propadala vzteku a beznaději. Kromě toho, že jde o činnost nekonečně nudnou a zdlouhavou, protože je potřeba sešít v ruce všechny švy docela hustým stehem, stačí také trocha nepozornosti a musíte všechno vypárat a sešívat znovu, protože někde vynecháte řadu, či očko a díly se posunou a všechno je špatně. Kdo to někdy dělal, ví o čem mluvím a ačkoli mě pletení ohromě baví, sešívání svetrů bych s radostí přenechala někomu jinému.

Uvažovala jsem, jak si práci zjednodušit a vyzrát zvlášť na dlouhé úseky pletené žerzejem, kde ani vzor nenapoví, co k čemu vlastně patří. Návody v časopisech a knihách doporučují díly si sešpendlit dohromady, rozložit na velké ploše a pomalu a trpělivě postupovat kupředu. Pokud si ale takhle doma rozložím rozpletený svetr, potřebovala bych ho sešít najednou, několikrát skládat a rozkládat rozdělanou práci je totiž protivnost největší. Realita mi ale takový luxus obvykle nedopřeje. Chtě nechtě musím občas taky spát a starat se o rodinu, takže strávit šest hodin v kuse šitím, je mimo mé možnosti. Špendlíky navíc v úpletu moc nedrží a když mi ty vypadlé pak jako velký poklad přináší má roční dcera, jsem  trochu nervózní.

Vyrobila jsem si proto z drátků "značítka" - v podstatě takové jako spínací špendlíky, akorát s tupou špičkou ( je výhodná i z jiných důvodů, než jen bezpečtnostních. Tupá špička se snáze trefí mezi dvě nitky a nepoškodí oka. Ostrou špičkou se snadno trefíte mezi nitky vlny a při neopatrnosti je můžete povytáhnout a to se špatně opravuje.)

Značítko pak připevňuji každých deset řad do sloupce, či řady ok, které sešívám a když pak prošívám dvě oka z obou dílů a v obou je značítko, vidím, že je to o.k. a mohu pokračovat, když se značítka nepotkají, hledám chybu a pářu maximálně k předešlému značítku, nikoli půl dílu. Svetr nemusí být nijak rozložený, mohu mít všechno v klíně a podle potřeby rozpracované nacpu do tašky bez rizika podobání se o špendlíky. Paráda!

Předpokládám, že jsem neobjevila Ameriku jako první a "moje" značítka už někdo profícky vyrábí, ale zatím jsem je v obchodech s pletacími potřebami nenašla. Brzy je přidám k nabídce ve svém internetovém obchůdku, jen co vychytám nejlepší velikost a naučím se zaletovat konce drátků, aby se nikde nezachytávaly.